Autor: Ing Pavla Košinová
Moderní trend koncipování rodinných zahrad v současné době naznačuje využívání kombinace trávníku, květin a keřů. Stromy jsou používány spíše vyjímečně v jehličnaté formě a často chybí zcela. Ne všude je možné stromy kvůli jejich výšce použít, ale tam, kde tomu prostor a podmínky nebrání, jsou k vidění velice ojediněle. Je tato varianta správná a zahrada bez stromů esteticky kvalitní a funkční?
Odpověď je jednoduchá. Chodíte teď, když jsou dny slunečné a horké často do Vaší zahrady? Posedíte si tam rádi u kávy nebo piva a užijete si zasloužený odpočinek?
Člověk v našich zeměpisných šířkách využívá zahradu intenzivněji přibližně od dubna do října. Po dlouhé zimě konečně přichází jaro a teploty šplhají nahoru. Časem začíná být na slunku k nežití a každé chladnější místečko je vřele vítané. Kde ale v zahradě najít potřebný stín, příjemné zákoutí, když často jedinou vyšší výsadbou v záhonech lemujících hranici pozemku jsou keře nebo sloupovité túje? Každá zahrada má určitý potenciál, který lze vhodnou koncepcí rozvinout a vytvořit nádherný prostor. Někdy je správná varianta zrovna tato, s doplněním o pergolu nebo přístřešek pro posezení. Bohužel ne však tak často, jak je k vidění kolem mnohých novostaveb nebo satelitů.
Jedním z převládajících znaků je nevhodné členění prostoru zahrady a absence vzrostlých listnatých stromů. Pravděpodobným vysvětlením je charakteristický vysoký vzrůst v dospělosti a typický životní koloběh zakončený opadáním listů.
Paradoxně je mnohem častější používání jehličnanů. Zpočátku, dokud jsou stromy hodně malé, působí roztomile. Typickým příkladem jsou túje, jalovce a cypřiše. Je to lehce dostupný sortiment, který se na nás valí v nákupních centrech ze všech stran a mile se ze svého půl metru usmívá. Člověka upoutají jemným větvením, kouzelným vzhledem a svěží barvou, která vydrží i přes zimu. V průběhu let ale stromy nabírají na oběmu a rychle rostou. Finální výška dosahuje deseti, patnácti metrů. Výhodou je, že se dají lehce tvarovat a zastřihávat po obvodu i shora. Problémem však je odrůstání zelené části, která pokud zastřihnete až po holé vnitřní větve, znovu neobrazí a strom zůstane jakoby suchý. Kladnou vlastností, kterou jim nelze upřít, je rychlé přirůstání biomasy, jen co se stromek trochu rozkouká, takže se lehce a rychle dají schovat nevzhledná místa. Otázkou zůstává, jestli se i za deset let budete rádi na tyto stromy dívat.
Dalším častým použitím bývá stříbrný smrček, borovice černá a podobné jehličnany. Strom je úžasný hlavně přes zimu, kdy dokud je malý evokuje živý vánoční stromeček. Jeho habitus je podobný kuželu, což v praxi znamená, že Vám zabere v půdoryse hodně místa, ale už pár metrů nad zemí budete vidět z několika úhlů přesně na ty okna souseda, které se Vám tak nelíbí. Do vínku mají dané, že dorůstají kolem dvaceti, třiceti metrů, a tím pádem poskytují v létě stín, pokud se ovšem na pozemek vejdou. Naproti tomu jejich charakteristické větvení a trvalé olistění způsobuje, že vytváří jakousi hradbu, která hlavně v zimních měsících, kdy je sluníčka málo, není úplně příjemná a vítaná. Tvarování v tomto případě není vhodné, o čemž svědčí např. nepovedené živé ploty v zahrádkářských koloniích tvořené holými kmeny smrků, jejichž vypelichané koruny lze snadno podejít.
Ale abychom nekřivdili jehličnanům, je nutné podotknout, že existuje mnoho dalších druhů s výbornými vlastnostmi, které jsou neprávem opomíjené a méně často používané. Dobrým příkladem jsou různé druhy borovice a jedle, které jsou nižší a výborně se hodí do rodinné zahrady. Zajímavá je i borovice vejmutovka, která je sice vzrůstná, ale její textura koruny je velice jemná, takže propouští přibližně tak akorát světla, aby to bylo příjemné v létě i po zbytek roku. Její vzdušné dlouhé jehlice v zimě dodávají zahradě mírně pohádkový nádech. Navíc díky tomu, že jehličnany opadávají průběžně, aniž by si toho člověk nějak všiml, působí jejich stálezelený oblek staticky a přinášejí jakousi jistotu.
Naproti tomu listanaté stromy mění v průběhu roku zásadně svůj vzhled, takže Vám dávají možnost pozorovat jednotlivá období jako živé obrazy. Je obrovská škoda ochudit se o jarní kvetení plné elánu a vůní, letní sytou zeleň, podzimní pestré barvy a zimní spící klid posypaný huňatou bělobou. Stromy jsou živé drahokamy. A zrovna v době, kdy je sluníčka nejvíc a stín vrhaný keři je nízký, jsou koruny bohatě zarostlé listím, které oproti stínu domu nebo stavby dovoluje větru projít skrz. Tím dodává prostoru, kromě příjemného proudění vzduchu, i prvek dynamiky a laskavého šveholení listů. Navíc jen svou existencí v prostoru zvlhčuje vzduch a snižuje výskyt emisí a prašných částic.
Výběr sortimentu vhodný do rodinných zahrad s dostatkem prostoru je obrovský. Můžete si vybrat třeba mírně exotické taxony jako je např. Katalpa nebo jinan dvoulaločný, které svým způsobem větvení, tvarem listu a plodu vnášejí do zahrady atypicky zajímavý prvek. Do vlhčích míst lze použít platan, který kromě listu zaujme i svou maskáčovou kůrou, nebo liliovník tulipánokvětý s vyjímečným listem i květem.
Další variantou jsou druhy spíše přírodního charakteru. Bříza je úžasná pro svou velice jemnou texturu větvení i olistění, kaštan odhání od domu otravné mouchy, ořech zase vytahuje z pozemku přebytečnou vodu. Habr je na podzim celý dozlatova, zatímco červenolistý buk je vínově zabarvený již od rašení.
Do menších prostor lze použít např. zmarličník, kterému voní na podzim opadané listí jako karamel, vrbu, se svými zakroucenými větvemi, sakury, typické svým jarním kvetením před olistěním nebo množství sloupovitých či smutečních kultivarů.
Neprávem opomíjené a zavrhované jsou ovocné druhy dřevin. V dřívějších dobách byly v zahradách vysazovány hlavně ovocné stromy, právě pro svoji schopnost vytvořit neopakovatelnou atmosféru každého dne a navíc s sebou přinášely užitek svým plozením. Jejich estetické kvality však tehdy byly plně vyzdvihovány, zatímco dnes jsou tyto stromy brány z hlediska výnosu. Představte si, jak nádherně vypadá jabloň, když na jaře vykvete a jakou úžasnou chuť mají jablka, které si ze stromu přímo utrhnete, a které se rozhodně nepodobají jalovým olezlinám ze supermarketů.
Kromě typických druhů ovoce si můžete vybrat třeba i z moruše, mišpule, kdouloně nebo jedlého kaštanu.
Výběr taxonu ovlivňuje množství faktorů, které je nutné před výsadbou zhodnotit. Důležité je dodržet návaznost na okolí a stavbu, mnohdy se řešení samo nabízí, jen když se člověk rozhlídne kolem. Zásadní jsou třeba i nároky na používání zahrady. Vždy je nutné respektovat stanovištní a životní podmínky každého druhu, kdy je nutné vybírat podle zahrady daný strom a ne naopak. Zahrada se Vám za to blaze odmění.
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit